|
|
Igboské národní vědomí
Štěpánková, Hana ; Skupnik, Jaroslav (vedoucí práce) ; Chlup, Radek (oponent)
Před přímým kontaktem s Evropou obývali dnešní jihovýchodní Nigérii skupiny lidí, které měly pouze vesnické nebo lokální vědomí. V roce 1967 však představitelé této oblasti vyhlásili nezávislý stát Biafra a chtěli se odtrhnout od Nigérie, což svědčí o silném kolektivním vědomí. Nositelé tohoto vědomí sami sebe označují za Igby a jejich kolektivita má znaky národa. Ve své diplomové práci se tedy věnuji igboskému národnímu vědomí. V teoretickém úvodu umisťuji národ do sféry idejí. Historiografická část práce se soustředí na vytváření igboského národa. Zabývá se tradiční kulturou, obchodem, misijní činností, školstvím, koloniální správou, migrací, dekolonizací a politikou v nezávislé Nigérii. Druhá, semiologická část práce vychází z výzkumu, který jsem uskutečnila mezi Igby v Praze. Zaměřuje se na to, jak je národní vědomí inter-subjektivně udržováno. K vysvětlení je použit koncept národních symbolů, které lze chápat jako narace živící představu kontinuity, posilující hranice a ujišťující o vnitřní stejnorodosti odlišitelné od vnější jinakosti.
|
|
|
Česká emigrace v západní Evropě, USA a Kanadě; národní vědomí a vztah k vlasti v porovnání s postoji Čechů žijících v hranicích národního státu
Feitl, David ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Lupták Burzová, Petra (oponent)
Diplomová práce se zabývá diverzifikovaným pojetím češství. Hlavní tezí je porovnání typů a rovin vztahu k vlasti, na jedné straně u (politické) emigrace po roce 1948 a na straně druhé "domácího" českého obyvatelstva. V práci budou stručně zmíněna i předcházející údobí českého vystěhovalectví, hospodářsko-sociální situace na přelomu 19. a 20. století, 50. léta 20. století atd. To vše v kontextu historického odklonu českých zemí od Západu, avšak právě tam mířily kroky poúnorových emigrantů. V tomto ohledu je klíčový popis českého společensko-politického dění v očích tehdejších občanů, oficiální propagandy a emigrantů. Tehdejší obraz Západu či emigrantů spolu s ostatními závěry bude komparován se základními teoriemi migrace a migrační politiky. V bodě politické emigrace bude práce citovat dobové zákonné normy včetně paragrafového znění. Práce se zabývá výlučně emigranty na Západ. Zejména do západní Evropy, USA a Kanady, ale i do Austrálie či Izraele. Reflektuje směr a hlavní centra emigrace, ověřuje relevantnost informací o počtu exilových Čechů, schopnost jejich seberealizace v nové vlasti, včetně spolků a organizací či snahu o komunikaci se svou domovinou či následnou reemigraci. Cílem práce, která se opírá zejména o výše zmíněné informace, není popis odchodu ze staré vlasti ani následná asimilace...
|
|
|
Od Paříže po "Maracanazo". Největší úspěchy uruguayského sportu v první polovině dvacátého století a uruguayské národní vědomí
Švepeš, Václav ; Křížová, Markéta (vedoucí práce) ; Opatrný, Josef (oponent)
Úkolem této práce bylo zkoumání funkce sportu v kontextu vývoje uruguayského státu a národního vědomí na konci 19. a v první polovině 20. století. Byla zaměřena především na samotné formování organizovaného sportu v zemi, mezinárodní sportovní úspěchy, a jejich ohlas v zemi i v zahraničí. Práce je pro lepší orientaci rozdělena do šesti vzájemně navazujících kapitol mapujících kromě sportu také politiku, ekonomiku a stručnou historii počátků světového fotbalu. Zároveň pohlíží i na sociální sféru a postoj širokých vrstev Uruguaye na sport a volnočasové aktivity. Důraz byl kladen také na další důležité události, které v daném období zemi pozitivně i negativně ovlivnily. Klíčová slova: Uruguay, sport, 19. století, 20. století, fotbal, historie, sportovní události, národní vědomí
|
|
|
Igboské národní vědomí
Štěpánková, Hana ; Skupnik, Jaroslav (vedoucí práce) ; Chlup, Radek (oponent)
Před přímým kontaktem s Evropou obývali dnešní jihovýchodní Nigérii skupiny lidí, které měly pouze vesnické nebo lokální vědomí. V roce 1967 však představitelé této oblasti vyhlásili nezávislý stát Biafra a chtěli se odtrhnout od Nigérie, což svědčí o silném kolektivním vědomí. Nositelé tohoto vědomí sami sebe označují za Igby a jejich kolektivita má znaky národa. Ve své diplomové práci se tedy věnuji igboskému národnímu vědomí. V teoretickém úvodu umisťuji národ do sféry idejí. Historiografická část práce se soustředí na vytváření igboského národa. Zabývá se tradiční kulturou, obchodem, misijní činností, školstvím, koloniální správou, migrací, dekolonizací a politikou v nezávislé Nigérii. Druhá, semiologická část práce vychází z výzkumu, který jsem uskutečnila mezi Igby v Praze. Zaměřuje se na to, jak je národní vědomí inter-subjektivně udržováno. K vysvětlení je použit koncept národních symbolů, které lze chápat jako narace živící představu kontinuity, posilující hranice a ujišťující o vnitřní stejnorodosti odlišitelné od vnější jinakosti.
|
host ::
RSS.